nejistoty

27. prosince 2017 v 1:01 | zinaida |  nepodložené výmysly
Copak je možné něco naprosto dohledat? Vědět každý aspekt činu jiného člověka než jsem já? Není to o nedůvěře, paranoie nebo podezřívavosti. Nebo teda vlastně možná trochu ano. Je to z části tou marností, kterou jsem pociťovala za každou snahou vědět něco docela. Úplně a zcela jistě. Všechny existující varianty všech informací se mi zdály zpochybnitelné. Nezacházím až do extrému, že celý svt se odehrává jen v mojí hlavě (když touhle úvahovou fází jsem se také nějakou dobou strašila). Nicméně tohle všechno zapřičiňuje to, co dělám. Že vůbec něco dělám. Mnohem radši než studovat cizince, dohledávat jejich úmysly, a co nejpřesněji a přesto nikdy ne docela přesně si vykládat jejich činnost, nechávám je být ať si jsou, jakými chtějí být a vytvářím svůj obsah. Takový kterým si jsem jistá. Ne ve smyslu kvality, nýbrž autentičnosti. Takový který, alespoň většinou, dává zrovna mně smysl. Ne v měřítku lidstva, ale v měřítku, které dokážu obsáhnout svým vnímáním. Takový se kterým se ztotožňuji, protože jsem jeho autor.
Vždycky budu milovat věci, které jsou naprosto odlišné od mých. Samozřejmě. Vždycky budu respektovat věci, které moje nejsou. Momentálně mi jde ale o to naučit se respektovat věci svoje. Je to jako přiznat si nějakou společensky nepřístojnou náklonost. Autorskou. Je to jako bojovat s náporem falešné a skutečné skromnost. Boj s hladinou sebevědmí, jehož přirozená úroveň je relativní a velmi tžko měřielná. Tím spíše, když se ta hladina hýbe ve vlnách a houpe tak celým mý obrazem kterým se snažím pochopit svou pozici.
Nejsem si jistá, co jsem chtěla říct. Jen jsem měla potřebu to říct teď a nejspíš právě takhle
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama